Kontrolní hlášení a sankce

O nové povinnosti plátců DPH podat kromě přiznání k DPH také tzv. kontrolní hlášení, jsme Vás informovaly zde. Dnes se podíváme na sankce, které hrozí v případě, že plátce dané povinnosti nedodrží.

Pokuta 1.000 Kč bude vyměřena tomu, kdo sice kontrolní hlášení podá, ale až po lhůtě a nebyl k tomu dosud správcem daně vyzván. V praxi to představuje případ, kdy plátce „zapomene“ kontrolní hlášení podat, ale vzpomene si sám, aniž by byl správcem daně vyzván.  Lhůta činí 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, pokud jde o právnické osoby (a to bez ohledu na to, že některé právnické osoby budou i nadále plátci DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím).

Je-li tedy někdo zvyklý na to, že přiznání k DPH podává po řádné lhůtě, ovšem v „beztrestné zóně“ (tedy do 5 pracovních dnů po řádné lhůtě), je třeba zdůraznit, že v případě kontrolního hlášení toto prodloužení bez sankcí platit nebude.

Další úroveň pokuty ve výši 10.000 Kč bude muset uhradit ten, kdo podá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván. V tomto případě je nutno podat kontrolní hlášení do 5 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy správcem daně. Zde je vhodné zmínit rozdíl pro ty subjekty, které mají zprovozněnou datovou schránku a ty, které tuto službu nevyužívají. V případě doručení výzvy do datové schránky se za den doručení výzvy považuje den, kdy se odpovědná osoba přihlásí do datové schránky. Oproti tomu subjekty, které DS nevyužívají, obdrží výzvu formou emailu a v tomto případě se za den doručení výzvy považuje den, kdy byla správa odeslána bez ohledu na to, zda si daňový subjekt email přečte, či nikoliv.

Pokud tedy nebude daňový subjekt bez datové schránky kontrolovat uvedený e-mail, nejen že se nedozví o tom, že ho správce daně vyzval, ale nestihne ani náhradní lhůtu pro podání kontrolního hlášení. A vystavuje se pokutě mnohem vyšší, která činí již 50.000 Kč (ta je tedy stanovena pro skutečnost, že plátce nesplní náhradní lhůtu po výzvě správce daně, bez ohledu na to, jakým způsobem má tuto výzvu správce daně doručovat).

Další pokuta je stanovena ve výši 30.000 Kč. Tato sankce se použije, pokud daňový subjekt nebude nikterak reagovat na výzvu správce daně, aby údaje v kontrolním hlášení změnil, doplnil či potvrdil (tedy již podal kontrolní hlášení, ať v řádné či náhradní lhůtě, ale je potřeba odstranit určitě nedostatky). Opět platí lhůta 5 kalendářních dnů pro reakci daňového subjektu.

Stejné sankci, tedy 30.000 Kč, by se nevyhnul ani ten, kdo nemá povinnost podat kontrolní hlášení (toto není třeba oznamovat, na rozdíl od DPH, kdy se nulové daňové přiznání podává vždy), ovšem správce daně jej k podání vyzve. Když tedy již taková výzva přijde, bude plátce reagovat opět pomocí výběru tzv. rychlé volby na výzvu, kdy zvolí možnost „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení“.

Výše uvedené sankce jsou pevně stanové a správce daně není schopen je subjektivně ovlivnit. Zákon ovšem uvádí další dvě pokuty, kdy je na zvážení správce daně, jakou výši do daného limitu uloží.

Pokutu do 50.000 Kč správce daně uloží plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje pomocí následného kontrolního hlášení.

Pokutu do 500.000 Kč může uložit správce daně tomu, kdo nesplněním povinností souvisejících s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní.